Jak se obléknout

Neobvyklé kravaty II: Pletené neboli knitted

Ve druhé části trilogie o neobvyklých kravatách se podíváme na pletené, neboli knitted kravaty. Do popředí zájmu se dostaly plynule v posledních několika letech. Začalo to jednoduchými jednobarevnými, nyní se již můžete setkat s tečkovanými, pruhovanými i poměrně divoce barevnými.

Jak pletené kravaty vypadají?

Poznáte je jednoduše, vypadají například takto:

Zdroj: http://www.drakes-london.com/online-shop/ties/knitted/finest-silk-knitted-tie-with-handsewn-spots-1431
Zdroj: http://www.drakes-london.com/online-shop/ties/knitted/finest-silk-knitted-tie-with-handsewn-spots-1431

(Pokračování textu…)

Neobvyklé kravaty I: Vlněné

Když se řekne kravata, nemusí to nutně znamenat kus červené hedvábné látky kolem krku ochranky v obchodním centru. Dnešní kravaty jsou krásné a často i dost drahé kousky, které se z daleka nemusejí vyrábět jen z hedvábí v základní lesklé variantě. Dnes bych vám rád přiblížil první ze skupin neobvyklých kravat: jde o kravaty vlněné.

Jak taková vlněná kravata vypadá?

Třeba takhle:

Zdroj: http://www.howardyount.com/collections/ties/products/tweed-herringbone-tie-brown
Zdroj: http://www.howardyount.com/collections/ties/products/tweed-herringbone-tie-brown

(Pokračování textu…)

Jak poznat správně padnoucí oblek

V obleku můžete vypadat buďto:

  1. skvěle
  2. jako v pytli od brambor
  3. jako v obleku mladšího a menšího bratra

Záleží jen na tom, jak vám padne.

Na první pohled totiž často nepoznáte kvalitu látky, ale rozhodně si všimnete, když někomu oblek nepadne správně. Ono je skoro výjimka vidět někoho v dokonale padnoucím obleku. Odstrašujících příkladů je kolem nás tolik, že už se staly skoro normou.

Velký podíl na tom mají i prodavačky v obchodech, protože ty na tom často bývají se znalostmi (a trénovaností oka) dost bídně. Čest výjimkám.

I proto se málokdy stane, že byste odešli z obchodu s dokonale padnoucím konfekčním oblekem. Alespoň krátká návštěva krejčové je nutná téměř vždy, ale ani ta nedokáže upravit všechno. (Pokračování textu…)

Konfekce, měřenka nebo na míru?

Ať už si chcete koupit jakýkoli oděv, existuje několik základních způsobů výroby: konfekce, měřenka, nebo zakázková výroba. Že 90 % lidí stačí konfekce neznamená, že ostatní způsoby výroby nemají na světě svoje místo.

Tento článek píšu proto, že pro mě osobně bylo naprosto nepředstavitelné, že bych si kdy mohl nechávat oblečení šít. Hlavně proto, že jsem o takové možnosti ani nevěděl.

Konfekce je základ

Konfekce z pohledu zákazníka funguje jednoduše: jdete do obchodu, kde si vyberete ze zboží, které je zrovna skladem ve “vaší” velikosti, zaplatíte a ihned odcházíte s kusem oděvu v tašce.

Pro ideální výsledek je často dobré ještě navštívit švadlenu a nechat si zkrátit nohavice, vyštíhlit košili nebo oděv upravit jinak.

Na konfekci není vysloveně nic špatného, ale pro určité kategorie oblečení se hodí víc než pro jiné. Konfekce je vyhovující pro veškeré doplňky, svetry, spodní prádlo i boty. Pro košile bych doporučoval měřenku, na obleky a pláště zase exceluje zakázkové šití.

Měřenka neboli made-to-measure

Zdroj: MenStyle1
Zdroj: MenStyle1

Made to measure (česky “měřenka”) je základní způsob nekonfekčního šití, kdy je zákazník změřen, může si vybrat detaily v rámci daných kategorií (knoflíky, obšití, …) a na tomto základě se teprve daný kus oděvu vyrábí.

Střih nevzniká od nuly, ale pouze se upravují základní konfekční střihy. Dosáhnete tak 95% výsledku, ale skutečně výrazné odlišnosti od normálu dostatečně vykompenzovat nedokážete.

Zakázkové šití na míru

Zdroj: MenStyle1
Zdroj: MenStyle1

Zakázkové šití je skutečný král krejčovského řemesla. Zákazník si může vybrat skutečně vše od látky až po speciální kapsy a výsledný kus oděvu vzniká naprosto od nuly přesně podle jeho fyziognomie.

Pro dokonalý výsledek je nutné absolvovat 2 zkoušky se zkušeným krejčím, díky tomu ale např. oblek padne doslova jako druhá kůže.

Máte nějakou zkušenost se šitím na míru, nebo made-to-measure? Jaký byl výsledek?

Podzimní styl… s Víťou

Včera jsem byl v centru Prahy fotit dobře oblečené lidi. Strávil jsem tam 3 hodiny a viděl jsem jich přesně 5. Tak jsem se dnes rozhodl, že ve spolupráci s mým kamarádem Víťou Musílkem nafotím alespoň 3 “outfity”, jak by to taky mohlo vypadat. Všechno, co má na sobě, pochází z jeho skříně.

1) Konzervativní brit

Červená vestička je klasika. K ní tmavě šedé sako, námořnicky modré kalhoty a černé boty. Konzervativní, ale přesto super.

IMG_0258 IMG_0253 IMG_0248 IMG_0230
2) Intelektuál s dýmkou

Lahvově zelené manšestráky a tvídové sako. Intelektuálové přidají i dýmku. V tomto ohledu je nasprejovaný nápis na lavičce níže hodně vtipný.

IMG_0214IMG_0213IMG_0196IMG_0201IMG_0226

IMG_0221

 

3) Lovec (žen)

Pokračujeme v podzimních barvách – béžová, hnědá, zelená. Jen si s tím trochu pohrát.
IMG_0187 IMG_0174 IMG_0180 IMG_0165 IMG_0169 IMG_0164Jak se vám fotky líbí? Mám nafotit další díl? Inspirovali jste se alespoň trochu?

 

Podzimní klasika: Bundy Barbour

Britská lifestylová značka Barbour je pro mě pořád trochu záhadou. Neznalý vnější pozorovatel na ní uvidí těžko něco zajímavého, ale jakmile se jednou stanete součástí příběhu, není cesty zpět.

tumblr_m80hc63Tfd1qfex1b

Barbour je ztělesněním britského venkova: rodinnou firmu vzniklou v roce 1894 vlastní už pátá generace, která stále vyrábí neskutečně kvalitní a odolné ručně šité bundy. Kromě toho spoustu dalších věcí, ale proslula zejména díky svým dvěma legendárním modelům: Barbour Beaufort a Bedale.

Barbour Beaufort
Barbour Beaufort
Barbour Bedale (kratší)
Barbour Bedale (kratší)

Proč jsou bundy Barbour tak dobré?

Na oficiálních stránkách se dočtete o 7 věcech, které činí bundy Barbour tak unikátní:

  1. Manšestrový límec.
  2. Odolný zip s velkými zuby.
  3. Velké zakulacené kapsy.
  4. Odolné mosazné knoflíky.
  5. Volitelná prošívaná vložka.
  6. Dvojité švy zaručující voděodolnost.
  7. “Chránič brady” – límec se dá zvednout pro ještě větší ochranu před nepříznivým počasím.

Sám jsem si nedávno bundu Barbour Beaufort pořídil a musím říct, že naplnila mé očekávání naprosto s přehledem. V Čechách se Barbour dá koupit ve Van Graafu na Václavském náměstí v Praze, mají tam v druhém patře takový skromný stojan. Plus něco najdete v eshopu Denimheads.

tumblr_m80h9hNpgJ1qfex1b

Je to opravdu něco jiného, než na co jsem byl zvyklý – na první pohled poznáte, že tahle bunda něco vydrží. Žádné levné materiály, stará dobrá britská klasika. Oblíbil jsem si ji natolik, že už nenosím skoro žádnou jinou. Né že bych jich tedy měl tolik :-).

Jak už to tak bývá, minusem může být poněkud vyšší cena – za svou Barbour Beaufort jsem dal cca 8 500 Kč, což je cena vyšší než v Británii (v Harrods ji mají za 200 liber). Příště možná zvážím možnost nákupu v některém britském eshopu.

tumblr_m80havfLda1qfex1b

Každopádně jsem si téměř jist, že tuto bundu budu nosit ještě minimálně za pět let a pořád bude vypadat stejně dobře, ne-li lépe. Funguje zde totiž podobný systém jako u kvalitních bot – svou milovanou bundu můžete poslat zpátky do původní továrny. Buďto jen na převoskování, aby neztratila svou voděodolnost, nebo i na drobné opravy, pokud byste si ji náhodou někde roztrhli, což mi přijde skoro nemožné.

Na závěr ještě ocituji, co o Barbour píše Bernhard Roetzel v nejnovějším vydání Opravdového gentlemana:

Kdo si pořídí bundu značky Barbour, nezíská tím jen nějakou bundu do deště, ale především podíl na mezinárodním životním stylu. Člověk do ní vklouzne a hned patří do světa těch, kteří mají styl, peníze a úspěch.

Tato bunda svého nositele bezpečně ochrání nejen před špatným počasím, ale i před rizikem nevhodného oděvu. (…) Může se to sice zdát absurdní, ale je rozhodně lepší přijít večer do společnosti ve svetru, džínách a bundě Barbour než v nevhodných botách nebo špatně střiženém smokingu.

Bunda značky Barbour přitom není ani nepřiměřeně drahá, ani těžko k dostání, nicméně vyjadřuje vkus, stylovost a úctu k tradici – zvlášť, když se jedná o stařičký a mnohdy záplatovaný exemplář.

Barbour je prostě stará anglická firma, která skromně a bez halasné reklamy nabízí velice kvalitní bundy – a neexistuje žádný důvod, proč si jednu nepořídit.

Znali jste značku Barbour? Zamlouvá se vám? Nebo už od ní něco máte?

 

Ani špičaté, ani hranaté

Jsem rád, že už se témata týkající se pánského oblékání dostávají i na “mainstreamové” blogy, jako je 1000 věcí, co mě serou. Zaujal mě článek #689 ŠPIČATÝ BOTY. S tím rozdílem, že já nesnáším i boty s hranatou špičkou.Špička botV rychlosti jsem našel ty nejkřiklavější příklady hnusných bot z Baťova eshopu (ty po stranách) a standardní, kvalitní botu Loake. Snad vidíte, co mám na mysli.

Tvar špičky určuje, jak budete vnímáni. S botami vlevo budete elegantní asi jako cihla, s experimentálními špicemi vpravo zase jako ředitel cirkusu, případně ruský agent s teplou vodou. Možná byste našli ještě špičatější (až skoro šaškovský exemplář), zkuste to v komentářích.

Pro pokročilé

Abych byl úplně korektní, existují boty s hranatou špičkou, které vypadají dobře. Je to ale velká specialita. Jedná se o boty s tzv. “lodní špičkou” – jejich špička vypadá jako otočené dno pramice. Krásným příkladem je jeden z vlajkových párů bot od Radka Zachariáše na fotce níže.

11Čtěte také:

 

 

Kabát, vesta, blejzr – kolik knoflíků zapnout?

V komentářích jsem dostal dotaz, jak je to se zapínáním knoflíků u kabátu, vesty a blejzru. Taky se nechává spodní rozepnutý? Pokusím se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí odpovědět, ale budu rád, když se zapojíte v komentářích a podělíte se o vlastní názor (ideálně s odkazy na nějaké zdroje). Tak tedy…

Kabát

Kabát by dle mého měl primárně sloužit jako ochrana před prochladnutím, jeho estetická funkce je až sekundární. Z toho důvodu nevidím důvod spodní knoflík nezapínat. Nicméně existuje velké množství druhů kabátů (trench coat, camel coat, …) a u některých se možná zvyklosti liší.

Vesta

Pokud se bavíme o vestě, jakožto součásti třídílného obleku, pak by se spodní knoflík skutečně zapínat neměl. Nicméně v tomto ohledu bych byl mnohem mírnější než u saka, protože rozdíl v estetice je zde naprosto nepatrný. Nezapínání posledního knoflíku by mělo mít jen historické a módní důvody (tedy ne estetické, ani praktické)…

Na Wikipedii se píše, že spodní knoflík se nezapíná z historických a zvykových důvodů, nicméně při sezení zabraňuje nepěknému krabacení vesty. Nevím, vesty (zatím) nenosím, tak nemohu soudit.

Blejzr

Blejzr (neboli modré námořnické sako, jednořadé nebo dvouřadé, s většinou zlatými (pozlacenými) knoflíky) je pro mě osobně zatím trochu záhadou. Co jsem tak ale porůznu vyčetl, tak…

Jednořadý blejzr funguje stejně jako jakékoliv jiné sako. Pokud má 3 knoflíky, zapínají se Někdy – Vždy – Nikdy (odshora dolů). Pokud 2, pak Vždy – Nikdy. A jednoknoflíkové se zapínají vždy.

Dvouřadý blejzr by se zřejmě měl zapínat vždy (dokonce i v sedě) na všechny knoflíky. Ale zde si naprosto nejsem jistý. Můžete mě v komentářích opravit :-).

Když budete mít jakékoliv jiné dotazy, ptejte se buďto v komentářích, nebo lépe přes odkaz v menu “Ptejte se”. Díky.

Když si je člověk vědom chyb…

Jak jsem od včera dostal spoustu nových komentářů (díky!), znovu mi vytanul na mysli aktuální problém – nesoulad mezi tím, jak je člověk skutečně oblečený, a jak by oblečený chtěl být.

Než jsem “procitl”, byl jsem víceméně spokojen s tím, jak jsem oblečený. Můj šatník odpovídal mému vkusu a vše bylo v pořádku. Teď je ale situace jiná… (Pokračování textu…)

Jaké boty nosit v létě?

Já osobně jsem měl vždycky problém s botami v létě. Dobrým oblékáním nepolíbený jsem měl zhruba následující možnosti:

  1. Žabky jsem si nikdy nenavyknul nosit a opravdu to není bota, ve které by člověk chtěl chodit dál než 100m.
  2. Pantofle nejsou úplně módní hit.
  3. Sandály jsem nějaký čas bohužel nosil, samozřejmě bez ponožek.
  4. Poslední dobou vítězily polovysoké tenisky Nike, ve kterých mi bylo neskutečné vedro.
Pak jsem se ale nějak začal zajímat o dobré oblékání a objevil jsem mokasíny, plátěné tenisky a chození bez ponožek. Jelikož jsem “študý chudent”, tak mám zatím jen dvoje letní boty, z nichž jedny jsem zakoupil jako prozatím zástupné, než mi přijdou z Ameriky ty druhé.
Toto jsou zhruba ony zástupné tenisky, které jsem si koupil v Zaře za 700 Kč. Jsem s nimi překvapivě hodně spokojený, jen se hodně špiní, což je pro bílé tenisky docela normální. Nicméně se dají dost jednoduše umýt, tak není problém.
Bílá se dá dobře zkombinovat s jakýmikoliv modrými kalhotami – se světlými béžovými už ale vypadá divně.
Toto jsou, řekněme, mé hlavní letní boty. Objednával jsem si je z USA během slev zhruba za $30, nicméně mi neakceptovali českou kreditku, tak jsem musel nákup opakovat za cenu $60. Alespoň bez poštovného. K ceně ale ještě musíte připočítat náklady na Shipito a clo, takže výsledná cena je okolo dvou tisíc. Což stále ještě jde, protože bota je to exkluzivní.
Oboje tyto boty jsou příkladem takové hodně ležérnější letní obuvi, k obleku si asi žádnou z nich nevezmete. Takovou roli zástávají mokasíny, o kterých se píše na Mužích v Česku.
Doufám, že někdy dokážu s takovým vhledem do problematiky psát také. Zatím to ale neumím, takže si o mokasínách běžte přečíst tam.