Monthly Archives: Květen 2014

4 hodnoty, které mi v dnešní společnosti chybí

Často mi bylo (a stále je) vyčítáno, že se zde příliš nevěnuji tématům chování a to přece dělá z muže gentlemana. Ne nějaké povrchní oblékání. Chování jsem se ale nevěnoval z jiného důvodu, než si mnozí myslí – etiketa, etika a morálka jsou podle mě věci, které vyžadují mnohem hlubší zkušenosti a znalosti než oblékání, které beru spíše jako technický obor, byť v něm málokdy existují čistě ne/správné odpovědi.

Proto jsem si v poslední době vypůjčil pár knih zabývajících se etiketou dob dávno minulých. U nás jsou s tématem etikety a společenského chování dle mého spojena hlavně dvě jména – Guth-Jarkovský a Špaček. Téměř všichni četli alespoň jednu ze současných Špačkových knih, ale málokdo už se pustil do Gutha-Jarkovského. Tak jsem to zkusil s jeho Společenským katechismem.

Jedná se o 70 let starý text, který je nutně zastaralý a téměř ve všem v dnešní době neplatný. Ale to neznamená, že by se z něho nedalo poučit. Staré řecké báje a pověsti také v lecčems nedávají smysl, ale přesto mají nadčasový přesah. U etikety navíc z tohoto srovnání krásně vidno trendy, kterými se společnost ubírá. Naprosté rozvolnění a bourání veškerých pravidel je víc než zjevné. Skoro by se dalo říct, že dnes už neplatí pravidla žádná. (Pokračování textu…)

Jak na tradiční mokré holení

Už jste se asi dovtípili toho, že mám rád některé staré a tradiční věci. Kromě bot a oblékání je to i tradiční mokré holení. To znamená holení bez elektrických strojků a vícebřitých zázraků moderní technologie. V té nejčistší podobě by se mělo jednat o holení břitvou. Já jsem zatím zakotvil u tradičního holicího strojku, neboli bagru.

U holení platí ještě snad víc než jinde, že jde o velice individuální záležitost. Každému rostou jiné vousy jiným směrem a má jinak citlivou pokožku. Mnou doporučovaný způsob tedy nemusí vyhovovat každému, ale od toho tu jsou komentáře, abychom se o podobných věcech mohli dohadovat.

Co je potřeba na mokré holení

IMG_1732Ústředním nástrojem jest holicí strojek (neboli bagr). Strojky se v základu liší kromě vzhledu vahou a otevřeností/uzavřeností hlavy. Čím otevřenější hlava s menším sklonem žiletky, tím agresivnější/čistší oholení. Ale na to je potřeba trochu zkušeností, začátečníkům se doporučují spíše uzavřené strojky s měkčími žiletkami. (Pokračování textu…)

Jak ladit barvu obleku a bot

Ladění barvy bot a obleku je možná větší alchymie, než by se mohlo zdát. Na internetu i v různých publikacích se dočtete často protichůdné informace. A že se pohybujeme v Čechách, je lepší být radši na „bezpečné straně síly“.

Strašně rád bych vám poskytl nějaké jednoduché řešení, ale pravdou je, že často záleží na citu, příležitosti a osobní odvaze nositele.

Ve Velké knize etikety od Ladislava Špačka se dočteme následující:

Máme-li světlý oblek, nezvolíme černé boty, ale raději hnědé, šedé nebo béžové, aby nevytvářely s kalhotami příliš velký kontrast. K obleku nosíme vždy jen šněrovací boty. (…) Hnědé boty nejsou společenské, hodí se k tvídovému nebo manšestrovému obleku, ke svetru, k džínám. Večer do společnosti si nemůžeme vzít jiné boty než černé s koženou podrážkou.

Černé boty se hodí téměř ke všemu

I když jsem často proti černým botám zaujatý ve prospěch hnědých, u obleků je to často ta nejbezpečnější volba. U černých obleků ani jiná volba není.

Nicméně jsem toho názoru, že když se posuneme k oblekům šedým a modrým, tmavě hnědé boty vypadají elegantněji.

Mám k tomu i historku, kterou často vyprávím: jednou nás na letišti oslovila paní (Češka, která si vzala Itala) a strašně se divila, že jsme Češi, protože jsme na sobě měli pěkné hnědé boty. Až tak je to u nás nezvyklé.

Jednoduchá verze: kdy černé a hnědé boty?

Jaké boty k obleku

S černými a tmavě hnědými botami se setkáme nejčastěji, proto na obrázku výše jednoduše vidíte, k jakým barvám obleku se hodí. Pokud byste rádi více detailů, pokračujte dále. (Pokračování textu…)

S čím ladit ponožky? Boty nebo kalhoty?

Už párkrát jsem dostal otázku, s čím ladit ponožky. S botami nebo kalhotami? Já zastávám názor, že s kalhotami. Tím jsem vám i trochu zkazil pointu článku, ale čtěte dál.

Co říká Ladislav Špaček?

Ponožky musejí ladit s botami a neměly by působit kontrastně. K hnědým botám zvolíme hnědé nebo béžové ponožky.

match-shoesPrvním zdrojem v českých končinách bývá právě Ladislav Špaček a některá z jeho četných publikací, kde se věnuje i pánskému klasickému odívání. Citaci uvedenou výše jsem objevil v jeho Velké knize etikety. Není v ní ale nijak zdůvodněno, proč by měl muž ponožky ladit právě s botami a ne kalhotami. (Pokračování textu…)

Galard už i v Praze: reportáž ze slavnostního otevření

Jak psal v minulém článku pan Kučera, v oblasti pánské módy se toho děje čím dál tím více. A to je jedině dobře. Poslední novinkou je, že se nám do Prahy nanominovala původně brněnská firma Galard pod vedením Stanislava Gálika, která se zabývá zejména šitím na míru – od košil, přes obleky až po džíny. K tomu boty Loake a všemožné doplňky.IMG_1623

Ve čtvrtek 15. května se konalo slavnostní otevření první pražské pobočky (pravděpodobně není poslední) Galard v nových prostorách ve Vyskočilově ulici kousek od BB Centra a Brumlovky. Již z polohy, která je daleko od všech nákupních center, ale o to blíž velkým kancelářským komplexům, je poznat rozdíl oproti běžným obchodům.

Stanislav Gálik s vedoucí pražského obchodu.
Stanislav Gálik s vedoucí pražského obchodu.

(Pokračování textu…)

Michal Kučera – Ke kvalitním botám je nutné se prochodit

S Michalem Kučerou se mírně známe od podzimu, kdy jsem za ním přišel s nabídkou spolupráce. I když spolupráce zatím nedopadla, mám pocit, že si poměrně dobře rozumíme. Napadlo mě požádat ho o rozhovor a doptat se na věci, ke kterým jsme se jindy nedostali. Výsledkem je vyprávění o historii Classic Shoes, oceňování fajnových věcí a českém vkusu.

Předávám slovo…

Cesta ke Classic shoes

10344895_10202656234819708_1296033328_n
Michal Kučera ve svém obchodě. FOTO: Radana Čechová, Empresa Media

Pánská móda mě zajímala vždycky. V patnácti jsem od táty dostal knížku Opravdový gentleman v německém originále, ale nikdy mě nenapadlo, že bych v tomto oboru mohl i podnikat. Jsem vystudovaný právník, 6 let jsem potom dělal novináře, 2 roky v korporátu, ale postupně ve mně uzrávala myšlenka založit si něco vlastního.

Chtěl jsem do Čech přivést jednu francouzskou značku, ale po důkladném propočítání se ukázalo, že by pro tuzemskou cenovou hladinu byla příliš drahá. Tak jsem hledal dál. Udělal jsem si mikro průzkum mezi svými známými a zjistil jsem, že mají strašný problém sehnat v Čechách kvalitní boty.

V ten okamžik jsem se praštil do čela, protože sám jsem moc dobře věděl, že kvalitní boty v Praze prostě nekoupím. Tehdy jsem je nakupoval v Německu nebo Anglii, když jsem tam jezdil pracovně. (Pokračování textu…)

Nosit ponožky jako papež

red-gammarelli-socks

Gentlemanovi by nikdy nemělo být vidět lýtko. Ani když dá nohu přes nohu. To jde ale s běžnými ponožkami do poloviny lýtek zařídit obtížně, protože se v průběhu dne shrnují a riziko obnažení přetrvává. Praví gentlemani proto nosí podkolenky.

Podkolenky? No, je to tak. Na první pohled to působí zvláštně, ale mají své výhody.

Tak předně – neshrnují se. Sahají až nad lýtko, kde krásně drží.

Zadruhé – často se vyrábějí v přesných velikostech, stejně jako boty, takže se nikde v botě nehromadí.

A v zimě vám v nich bude větší teplo. (Pokračování textu…)

Recenze peněženky od Brašnářství Tlustý

Pojem „Brašnářství Tlustý“ vyvolává spoustu emocí – ať už pozitivních, tak negativních. Málokomu je každopádně lhostejné. Spousta mužů uvažuje, že by si od nich něco pořídili, ale stále se nerozhoupali (rozhovor by jim mohl také pomoci). Třeba i pro ně píšu tuto recenzi zatím jediného artiklu, který od Tlustého mám – pěněženky Business.

IMG_1604

Nekoupil jsem si ji sám – dostal jsem ji darem k Vánocům od bratra. Z toho pramení i volba monogramu, je na ní vyraženo „P.K.-Pravý Gentleman“. Sám se monogramům pokud možno vyhýbám, těm viditelným určitě. Jediné monogramy mám vyražené na zadní straně pásku a na spodním lemu jedné košile. Ale darovanému koni na zuby nekoukej, takže to neřeším. Naopak je to někdy dobrá záminka ke konverzaci. (Pokračování textu…)

Jak na okopané boty

V popisu mé práce je řešit věci, které ostatním možná připadnou „příliš“. Ale mě prostě baví objevovat různé triky a fígle. O to víc, když se týkají bot.

Možná jste si také všimli, že si časem trochu okopáváte hranu okolo podrážky. U rámových bot je to onen pověstný rám a hrana podešve. Stačí se párkrát projít po kočičích hlavách v centru a je to.

Dřív jsem se to snažil maskovat starým krémem na boty od Bati, ale obsahoval málo pigmentu, takže nedostatečně kryl a výsledek nebyl bůhvíjaký. Překvapivě i na takto okrajovou činnost ale existují specializované přípravky, v angličtině se jim říká „edge dressing“.

Jeden takový jsem na zkoušku objednal od Saphiru, i když tam se jmenuje Renovating Cream a primárně by se měl používat na dobarvování kožených výrobků a zakrývání hlubších šrámů. Každopádně na podrážky funguje také.

1) Před

IMG_1568

Takto vypadal rám podešve před aplikací Renovating Creamu. Nic hrozného, ale určitá okopanost už vidět byla. (Pokračování textu…)